Search

Vnitřní nebo vnější Bůh?

Věřím v Boha? První odpověď bývala ne, po dlouhá léta. Pak přišla léta hledání. Kde je, co dělá, jak vypadá, kam chodí spát?

A až po mnoha letech jsem zjistila, že jsou dva. Jeden vnitřní, druhý vnější. Ten vnitřní vypadá takhle:

Je uvnitř mě a je to ztělesnění klidu, jistoty a lásky. Zařizuje, že mám ráda lidi, že mám v sobě jistotu, že na situace v okolí reaguji klidněji. Dlouho nebyl. Roky se formoval, hledal a naše potkávání se začalo na sekundách, poté minutách, teď už zvládneme i společně vypít kávu😊 Je můj a je mým vším.

Ten vnější vypadá různě:

Jiná osoba, pán v noční košili v oblacích, celý vesmír…kdo ví, jaké další podoby může mít?

Až teď vím, že Bůh nerovná se náboženství, nerovná se církev. Bůh je, jak žiji život. A to je i pro mě, člověka s nohama na zemi, neskutečně zajímavé. Děkuji sama sobě za ta léta, že jsem mu dovolila přijít!

 

 

Irena Vrbová

Sdílejte

Další příspěvky

V čem je ten problém?

„Já nechápu, v čem pořád vidíš problém,“ přišlo mi do zprávy tři dny před jedním velkým setkáním, které jsem pomáhala organizovat.

Životní kyvadlo

Dnes mám takový zařizovací den. Ráno rychle do Kauflandu pro Ferdu, kterého hodím večer na znak. Tak říkám procesu v

,,Zůstaň zlatej“

Citát patřící čtrnáctiletému chlapci jménem Ponyboy z knihy The outsiders(1970). Ponyboy se dá popsat hodně způsoby. Chlapec, co vyrůstá bez rodičů,