Dotek lásky léčí
Asi jsem se rozhodla nebo něco/někdo ve mně, protože na vědomé úrovni to nebylo, že zkusím, co skutečně vydržím. Někdo si dá v jednom týdnu tři maratony, já jsem si naplánovala chirurgický zákrok pod celkovou narkózou a dva dny poté návštěvu pražské zubní pohotovosti a hned den na to čistění pokročilého zánětu v mém nemocném zubu ve […]
Alzheimera asi nedostaneme všichni, ale tohle ano😊
Tak v Praze začal filmový festival dokumentárních filmů a moje bájo kamarádka, kterou jsem neviděla delší dobu, jde se mnou. Těším se moc. V kolik začíná film obě víme, zbytek domluvíme na poslední chvíli, však co, online svět tyto možnosti dává, no ne? Hezky se vymydlím, učešu, dvakrát vyměním oblečení, těším se víc a víc. Je hodina […]
Česko pro Čechy
Vůbec některým věcem nerozumím, ale nějak cítím, že mi je líto, že mnoho českého majetku zmizelo v rukou zahraničí. Už dávno, před mnoha lety. A že málokdo „pípnul“. Tak to je asi dobře. Já ráda nakupuji věci v malých českých maloobchodech, gór když prodavače za nějakou dobu již znám. Téměř zmizely, ale poslední roky se vrací. Tak […]
Úcta a respekt ve vztazích
Někdy mi přijde, že čím jsou si lidé blíž, tím ztrácí vzájemný respekt a úctu k druhému. Když můj bratr tropil a tropí neplechy z pohledu mé maminky, tak mi volá a říká: „Řekni mu to, kdo jiný mu to má říct než ti nejbližší?“ Kdo? Snad jen ten, koho on se zeptá, komu on to dovolí…nebo? […]
Práce snů
Poznala jsem ji na józe, vedla kurzy veřejné jógy už mnoho let. Byla tak milá a sympatická, že mi to nedalo a pozvala jsem jí na kávu. Pracovala u jedné polobyznys firmy. Část činností měli neziskově. „Jednou jsem pracovala v korporátu, málem mě to zabilo. V chemickém průmyslu, přišlo mi, že tam je to jen o tvrdých […]
Kde vzniká naše identita?
Asi každý v životě tak nějak za něčím jdeme. I ten, kdo nejde vědomě, tak v momentě, kdy se mu něco podaří a cítí vnitřně, že něco dokázal, je mu hezky. Jednoduše je krásný pocit, když stojíte před lidmi, něco ukážete a oni zatleskají. A vy to dokážete přijmout až do hloubi vašeho srdce, bez zardění či […]
Osamocenost versus samota
Jsem zvyklá se potkávat se svým JÁ. Už roky. A předtím dlouhé roky trvalo, než jsem ho vůbec našla, poprvé potkala. A poté vytvořila způsob svého fungování, aby tyto schůzky byly tak časté a plné, že má nádrž krásných pocitů ze života nebude strádat. Nicméně letošní způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným… Po osmi […]
Černobílost života
Čím víc se nám otevírá on – line svět, tím víc mi přijde, že lidé mají větší odvahu. Odvahu napsat svůj názor. Vždy je asi jednodušší ho napsat z domova, aniž mě někdo vidí a neříct ho přímo do očí. A tak se agresivní názory a diskuse staly běžnou součástí našich životů. Někoho to dokonce baví, […]
Chci skončit v domově důchodců?
Můj jeden děda šel v noci na záchod, zakopl a umřel. Můj druhý děda umíral dlouho. Bývalý atlet a celoživotní Sokol. Ještě v 80 letech chodil každé pondělí a čtvrtek do Sokola. Starala se o něj máma, zdravotnice, chtěla ho mít doma. Tu techniku péče zvládala na nejlepší. Tu láskyplnou část na konci už vůbec. Nedivím se, […]
Prázdné tituly, prázdné společenské postavení, prázdné srdce?
Je rok 1996, právě skončilo školení pro nováčky v oboru finančního poradenství a školitel uzavírá den poslední životní výzvou: „A když na tom všem budete makat, na konci budete v luxusních šatech, v garáži vám bude stát Ferrari a budete se koupat v bazénu luxusní vily za Prahou. A to vše můžete mít ve 30 letech svého života!“ Je […]