Myslet víc srdcem
Čím dál raději a častěji vyrážím do přírody, na procházku, výlet, celý víkend. Nadýchat se čistého vzduchu, vypnout a vyčistit hlavu. Nikde se mi nedaří nemyslet na nic tak dobře, jako když funím do pořádného kopce. Nemyslet na to, co bylo, co bude, co mě čeká zítra nebo za půl roku. Jen si užívám rozkvetlých […]
Nový začátek
Už delší dobu bylo cítit, že něco přijde. „Viselo to ve vzduchu.“ A nebylo to jen jaro. Volali jsme po zastavení a klidu a dostali jsme ho. Dostali jsme dar. Dar, se kterým si teď možná všichni nedokážeme poradit. Možná ho i odmítáme. Ale takové už dary jsou. Ne vždy dostaneme přesně to, co jsme […]
Víra ve víru
V krátkém čase jsem už podruhé narazila na nápis, který byl napsán na zdech židovského ghetta ve Varšavě těsně před tím, než ho Němci v květnu 1943 zcela vyhladili. K vyhlazení došlo poté, co se část obyvatel ghetta pokusila vzepřít a s nedostatečnou výzbrojí vzdorovala vojákům déle než měsíc. Ten nápis zněl: „Věřím ve slunce, i když nesvítí. Věřím […]
Nechat to být
Nedávno jsem se cestou do práce zastavila koupit si snídani v nedalekém obchůdku. Měla jsem „jasně naplánované“, co si dám, a už z domu jsem se těšila na koláč. Svůj oblíbený. Jenže ejhle. Dodavatel sladkého pečiva měl zpoždění a koláče nebyly. V první chvíli mě to úplně rozhodilo, zaskočilo. Moje ego se nechtělo pustit představy vysněné snídaně. Nakonec […]
Na počátku bylo slovo
Slova mají ohromnou moc. Mohou léčit i zraňovat. Mohou zachránit život nebo ho zničit. Mohou vyvěrat z lásky nebo nenávisti. Jsou mocnější než jakékoli zbraně. A nepůsobí jen na toho, vůči komu jsou vyřčeny, ale zasahují i jejich autora. Nemusí působit hned. Jsou jako semínka, která padnou do půdy a tam dále klíčí a rostou. I […]
Proč nám něco vadí?
Ráda čtu, a protože čtu poměrně hodně, tak si knihy pravidelně půjčuji v knihovně. Mám ráda i tu atmosféru, která tam zpravidla panuje. V „mojí“ knihovně jsou velmi ochotné a vstřícné knihovnice. Minulý týden jsem v sobotu přišla do knihovny. U pultíku stála paní se psem, na první pohled to bylo štěně, i když už větší. Zdvořile […]
Budu šťastná až …
Troufnu si říct, že po štěstí touží každý. Ale co to vlastně znamená? Být šťastný? Štěstí se používá ve dvou dost odlišných významech. „Mít štěstí“ může být vnímáno jako příznivá událost, která přímo nesouvisí s naším snažením. Je nahodilá a „nezasloužená“. Často s velmi krátkým časovým ohraničením. Naproti tomu „být šťastný“ je vnitřní pocit naplnění, který trvá. […]
Kazisvěti v našich hlavách
Poslední dobou se mi často vrací dvě témata jako dobře hozený bumerang australskému domorodci. Téma svobody a sebehodnoty. Dvě témata, která mají podle mě dost zásadní význam pro naši radost a pohodu v životě. Nejdřív jsem úplně nerozuměla, proč zrovna teď a v tomto tandemu? Je pravda, že téma svobody je v poslední době velmi aktuální a diskutované […]
Kde vzít a nekrást?
Není úplně neobvyklé slyšet od šéfů: „Nemůžu najít lidi. Ne kvalitní. Vůbec žádné.“ „Lidem se nechce pracovat.“ „Mladým se nechce pracovat.“ „Všem jde jen o peníze.“ „Lidi už nechtějí ani peníze, chtějí si jen užívat.“ Už méně často, ale rozhodně ne ojediněle majitelé řeknou: „Trvá to v poslední době možná déle, ale lidi vždy najdu.“ […]
Znovu dětsky hravě
Ne nadarmo se říká, že děti mohou být našimi velkými učiteli. Každou vteřinou a každou buňkou svého těla nám znovu a znovu připomínají „tovární nastavení“, se kterým jsme se všichni narodili a do kterého se často většinu našeho dospělého života snažíme vrátit. A co jsou podle mě vlastnosti, které se od dětí můžeme (znovu) učit? […]