Kým jsme?
Někdy se říká: Kdybych měl tolik a tolik peněz, začal bych podnikat Kdybych měla takovou šik postavu jako ona, taky bych byla v pohodě Kdybych…. Jako kdyby existoval nějaký bod, bez kterého prostě něco nejde. Když mi byly tři, zbláznila jsem se do cirkusu. Má touha být akrobatem došla tak daleko, že […]
Náhodná setkání nad ránem
Nevím, proč….ale některé země se prostě opouští mezi jednou a čtvrtou ráno a tak nějak moc není způsob, jak se dostat na letiště než taxíkem. Stoupnout si před hotel, podívat se doleva…tma…doprava…tma…jen kužely pouličních lamp sem tam osvětlí krysu nebo dnes dokonce lišku. Jak zázračné vidět lišku ve velkoměstě? Třeba ta tmavá zimní […]
Sudička
„Co byste si, moje malé dětičky, do života přály?“ „Já bych si přála poznat pravou lásku…“ „Pak zažiješ mnoho zklamání a bolest srdce zlámaného na tisíc kousků. A když znovu a znovu nepřestaneš věřit, poznáš, co je pravá láska.“ „Já bych si přál zažít obrovský úspěch…“ „Pak spadneš tvrdě na zem tolikrát, […]
Dialog beze slov
Některá data, respektive jejich používané označení jsou tak zažitá, že většina lidí ví, o čem se mluví. Tedy aspoň Ti, co už jsou nějakou chvíli dospělí. Osmačtyřicátý (1948), před okupací (1968), před revolucí (1989), před krizí (2008), před covidem. Jedná se většinou o z nějakého pohledu významné události, i když často ne v tom dobrém. Posledních pět […]
Malost v nás
Všimli jste si někdy, že čím menší pes, tím více štěká? Tím více dělá před ostatními ramena a pouští hrůzu – minimálně tedy za plotem? Všimli jste si taky, že většině lidí to přijde vtipné případně trochu otravné, protože je jim celkem jasné, že si ten pes tím dohání a léčí svou „malost“? A jak […]
Zase a zase zlomit se v pase
Jednou mi spolužačka ze školy řekla, že mě vždy obdivovala za mou houževnatost. Že se umím zapřít a s vypjetím všech sil dokončit, co má být uděláno. Trochu mě to překvapilo, ale když jsem si promítla všechny probdělé noci, svou urputnost a výkony v té největší únavě, měla vlastně pravdu a já na to byla i hrdá. […]
Cos k sobě připoutal
Byli jsme čtyři, čtyři mušketýři! No, dobrá, nebylo to tak dramatické, byli jsme čtyři úplně normální kamarádi, co se potkali na vysoké a začali spolu bydlet. Jeden byt, tři holky, jeden kluk a měli jsme se rádi. Ale jak už to tak bývá, co se rádo mívá, občas se škádlívá. A v tomhle případě to vypadalo […]
Předvánoční rychlík života
Ve středu mě navštívila v práci kamarádka. Dosedla a mluví: „Promiň jsem nenamalovaná, v práci jedeme nadoraz, nestíhám nic. O víkendu v neděli slavím narozeniny. V sobotu mají přijet kamarádky z Ostravy. 23.12.přijede máma s partnerem. Vůbec nevím, jak to vše stihnu.“ Koukám na ni a poprvé o ni mám fakt strach. Jako by někdy dávno nastoupila do rychlíku, v něm […]
Šance žít, pracovat, být
Sem tam se mi stane, že někdo si koupí velké auto, v motoru max koní, ta velikost až dojímá. „Víte, co, když přijedete s tímto autem, lidé se k vám chovají jinak…na obchodních jednáních víc získáte…“, se někdy dozvím. Hmm… Říkám si, jak by se mé chování lišilo, kdyby mi na firemní zvonek zazvonil generální ředitel v kvádru, obyčejný […]
Co ze mě zbyde?
Viděla jsem scénu ve filmu: „Víš přemýšlela jsem, kdo vlastně jsem…“ „Co to je za otázky, jsi přece moje žena!“ „A není to málo? Kdo budu, až zemřeš?“ „No… pak asi budeš moje vdova…“ Říká se, že v pubertě hledáme svou identitu, proto je to tak těžké, nevyznáme se v sobě a občas vůbec nevíme, co […]