Dnes na mě na internetu „vyskočil“ článek s titulkem: Zatoulaná fenka se přidala k horolezcům a vyšplhala na himalájskou sedmitisícovku. Článek zveřejnil na svém blogu vedoucí horolezecké expedice. Cílem výpravy bylo zdolat horu Buruntse. Cesta na vrchol vede kolem hory Mera, která slouží horolezcům k aklimatizaci. Při sestupu z vrcholku Meru viděl horolezec něco, s čím nepočítal. Vstříc horolezcům s mačkami na nohou běžela ve výšce přes 6 000 metrů naproti fenka. A už se od výpravy odmítla vzdálit. I když jí přivázali opakovaně v základním táboře, vždy znovu utekla a připojila se k nim. A nakonec opravdu stanula na vrcholu hory Buruntse ve výšce 7129 metrů. Bez pomoci horolezců a šerpů by se ve zdraví nahoru a zpět dolů nejspíš nikdy nedostala, ale i tak to byl naprosto extrémní výkon a nikdo nevěřil, že by to mohla dokázat.
Podobné příběhy mi vždy znovu a znovu ukazují, že nejdůležitější není to, kdo jsi, jak jsi velký nebo co v tuto chvíli umíš, ale kam až chceš dojít a koho máš po svém boku. Dodávají mi obrovskou víru a odhodlání nikdy to nevzdat.
Máte i vy svůj zdroj, ze kterého čerpáte sílu a víru, že to zvládnete, když se Vám nedaří? Že najdete způsob, jak vyřešit vážný spor s kolegou, hledání schopných zaměstnanců do firmy nebo pohnout s důležitou zakázkou, atd. ?
Šárka Sonnková
