Lidé pracují z různých důvodů a ze stejného množství důvodů si vyberou tu či onu práci. To, že všichni potřebujeme peníze, abychom mohli v tomto světě žít, je jasné, vždyť jsme si je jako lidstvo vybrali jako měrnou jednotku a platidlo pro všechno možné…
Někdo je v tom šťastný, protože to měří jeho úspěch, jiný, protože mu to dává pocit jistoty, další, protože mu to dává sebehodnotu… a někdo je jen potřebuje, aby mohl zaplatit své účty, ale šťastným v práci ho dělají jiné věci.
A takového kamaráda mám proti sobě v situaci, kdy se rozhoduje, zda opustí svou starou práci a přijme jinou nabídku, kterou dostal.
„No v té nové práci bych měl víc peněz, taky jsou to nové věci, asi to bude těžké, ale je to výzva a taky bych měl v létě chvíli prázdniny… ale teď v té staré práci přišli s tím, že by nám dali v pátky volno, a to už je velký argument, navíc mě pouští i v průběhu roku na výjezdy. Když si porovnám ty peníze a výhody, tak fakt nevím, je to podobné…“
„Pokud se to mezi sebou krátí, tak já bych se rozhodla podle toho, která práce by mě víc bavila…“
„No tak víš co, v té nové to asi bude těžké, už jen se vše naučit, vše zvládnout, v té staré to znám, je to už taková pohoda a nemusím se předřít…“
„Takže Tě to bude bavit víc v té staré? Já to vždy měla spíš naopak, kde jsem se začínala nudit, tam mě to nebavilo, kde jsem dostala naloženo, tam mě to bavilo.“
„No… to já mám stejně… sakra, tak to Ti pěkně děkuju, zas mám o čem přemýšlet…“
Markéta Viehmannová
