Mám ráda jednu větší horskou chatu. Jako dítě jsme na ni jezdívali s rodinou a nějak jsem k ní citově přilnula. Po mnoha a mnoha letech se tam vracím a nějak to není ono. Něco je jinak. Po dalších letech se tam znovu vracím, dokonce na dvě noci. Po příchodu si dám pivko. U večeře vínko, a na dobrou noc ještě něco na spaní. Paní majitelka na mě mrkne a říká:
„Zítra mi ukážete občanku jo? Nějak nevím, zda ten trojboj není pro starší😊“
Podnikatel umí své klienty rozesmát a pohladit zároveň
Po roce mi to nedá a dané podnikatelce píšu: „Jak se vám jako ženě stalo, že provozujete tak velký komplex v tak zapadlém místě?“
„Švagr si to vzal před pár lety a chtěl mít zaměstnance a vydělat tu balík. Ale po třech letech zjistil, že nemůže podnikat, je na to moc líný. Pustil to tady a já si to vzala na sebe.“
Podnikatel je největší dříč na firmě, pokud ne celý život, tak rozhodně jeho značnou část
V létě tam jedu, tentokrát na týden. Obsluha, jídlo, vše je neskutečné. Je mi tam tak dobře, že nechávám za celý týden tisíc korun dýško. Za chvíli majitelka přijde k mému stolu: „To nejde, tolik si nemohu vzít, je to moc.“
Bojuji, nechci si vzít peníze zpět a nakonec vyhrávám.
Dodává: „Víte, jak je těžké vydělat peníze?“
„Vím, protože taky podnikám…“
Podnikatel ví, jaká je hodnota peněz
Sbalím batoh a odcházím. Ještě se 3x otočím, dokud chata nezmizí za horizontem.
Je těžké opustit toho, kdo do své práce dává tolik srdce. Vrátím se ještě mockrát, byť všechny stezky v blízkosti chaty mám už dávno prochozené…za PANÍ PODNITELKOU
A jak takovým podnikatelem zůstat navždy? Znát smysl svého konání. A nejlépe ještě jiný než „jen“ vydělat peníze.
Není důležité, jak to dopadne, ale zda to má smysl (Václav Havel)
Irena Vrbová