Dříve než začnete číst mám pro Vás návrh… Dole pod článkem najdete video, pusťte si ho, zapněte si zvuk a propojte své emoce s každým slovem tohoto článku.
Čas… Fascinuje mne, kolik času někteří lidé pocitově mají a kolik minut, hodin, dnů, možná i let, někteří lidé stráví nad věcmi, které jsou pro jejich život vlastně absolutně nepodstatné a zároveň jim toto chování bere to nejcennější, co mají. Čas udává tempo našeho života, čas zhodnocuje naše zážitky a prožitky, čas vytváří nehmatatelnou esenci, díky které je náš život tak strašně výjimečný. Myslím si, že je dobré se někdy zastavit a toto si uvědomit… co myslíte?
Jak bych dnes jednal, kdybych věděl, že mám určitý počet dní, hodin, minut na tomto světě? Jak by to vypadalo, kdyby každý z nás kromě bankovního konta, měl k dispozici i konto časové? Každý den se nám totiž na toto konto nahraje 86 400 vteřin. A to, jak je zhodnotíme bude vždy a pouze na nás.
- Jak dobře toto aktivum zainvestuji?
- Komu svůj čas dám a komu ho nedám?
- Mohu si nějaký čas ponechat na “potom”?
- Stojí mi tato činnost za můj drahocenný čas?
- Každý den se mi nahraje 86 400 vteřin, ale kolik mám vlastně dní?
Pár otázek, které ale v každém z nás mohou způsobit radikální životní změny, silné spontánní reakce a roky odkládaná rozhodnutí. Co všechno by bylo jinak, kdybychom znali pravou hodnotu času?
Jakou hodnotu má jeden rok?
- Zeptejte se studenta, co nesložil závěrečné zkoušky.
Jakou hodnotu má jeden měsíc?
- Zeptejte se matky, která nedonosila své dítě.
Jakou hodnotu má jeden týden?
- Zeptejte se novináře týdeníku.
Jakou hodnotu má jedna hodina?
- Zeptejte se osoby, která právě nestihla své letadlo.
Jakou hodnotu má jedna sekunda?
- Zeptejte se chlapce, který přežil autonehodu.
Jakou hodnotu má jedna milisekunda?
- Zeptejte se sportovce, který skončil na olympiádě na druhém místě.
Mnoho lidí říká, že jim chybí čas, ale my všichni víme, že to není pravda… Času totiž vážně máme všichni stejně, času není nedostatek, času je stále tolik, kolik ho je, a to pro všechny, bez rozdílu věku, pohlaví, národnosti. To, co skutečně rozhoduje je postoj k našim prioritám, k tomu, kam čas investovat budu a kam ne. Myslím, že platí jednoduché pravidlo, chcete-li svůj život prožít, investuje svůj čas do činností, aktivit a lidí, díky kterým “žijete”.
Na co totiž čekáme? Upřímně, ruku na srdce, na co sakra čekáme???
Počkám, až nebude pršet? Počkám, až se situace uklidní, počkám až… aby už pak nebylo pozdě.
Věřte, že není náhodou, že v angličtině slovo přítomnost – PRESENT – zároveň znamená DAR, to, co totiž uděláme teď jako jediné ovlivní, co bude pak… 🙂
Martin Hošek
