Tak, dnes toho hodně zvládnu, hlavně se soustředit. Během dopoledne musím udělat podklady pro mzdy. Také si musím včas objednat oběd, abych nebyla hlady, a v 11:30 přijde ten pán na pohovor, už bychom ho hodně potřebovali. To musí vyjít! Musím si vytisknout životopis a dobře se připravit.
Zapnout počítač a jde se na to. Koukám, že se mi v docházce nějak množí pozdní příchody☹ Musím k tomu vydat nějaká pravidla a začít dávat sankce. To by ale chtělo propočítat… Kolik to dá dohromady za měsíc asi hodin? Spočítám to za poslední tři měsíce a taky podle oddělení.
To jsou ale velká čísla!!! Ale mohou v tom být i doktoři, ty tady v tabulce nemám. Musím ji rozšířit, abych měla přístup ke všem datům. To bude vědět účetní. „Haló, Hanko, prosím Tě, potřebovala bych od Tebe nějaká čísla.“ „Potřebuješ něco k podkladům pro mzdy? Budou v 11:30? Počítám s nimi.“ „Podklady pro mzdy, no jistě, dělám na tom!“
Půl desáté, musím dodělat ty podklady. Tady v docházce ale něco chybí! „Haló, Mirku, chybí mi u tebe docházka!“ „Jo, chybí. Nebyl jsem si jistý u některých dní v terénu, jak to chceš počítat, tak jsem ti to napsal do mailu.“ „Dobře, najdu si to“. Musím napsat nějaký pokyn, jak počítat hodiny v terénu, toto řeším skoro každý měsíc.
Ale teď ne, musím se soustředit. Jdu do mailu. Tady je mail od toho uchazeče, tak si ho rovnou vytisknu, ať ušetřím čas😊 Proč to netiskne? Aha, došel toner, bude asi u Aleny v sekretariátu, musím si pro něj zajít. Proč jsou ty kytky na chodbě takové povadlé? Musím říct Aleně, ať je zalije. „Aleno?“ Jé, já zapomněla, že má dovolenou. To snad ne, určitě nemám nachystanou zasedačku na ten pohovor. Musím to udělat sama.
Jdu do kuchyňky a vezmu jen něco na vodu a na kávu. To bude rychlé. Ten kávovar zase bliká! Musíme zavolat někoho na opravu, rozbíjí se podezřele často. Ale teď ne, soustřeď se, chystáš zasedačku. Kde jsou asi lžičky? No výborně! Zatrhla jsem si nehet a roztrhla jsem si silonky☹ Musím si dojít na manikúru. No, takto tady nemůžu chodit. Musím si dojít vzít náhradní silonky.
Uf, jsou tady, ale mám tu poslední pár. Musím si přinést další náhradní, pro tyto případy. Ale co v tom šuplíku dělají tyto materiály? Ty jsou důvěrné a už by měly být dávno zlikvidované! Musím je dojít hned skartovat!!!
Crrrr, crrrrr! „Haló, tady Hanka, pošleš mi ty podklady prosím?“ „To už je 11:30???“ Cink, cink! „Promiň, já teď nemůžu, přišel mi uchazeč na pohovor.“ Jak se ten chlap asi jmenuje?☹
Stres je zvláštní stav přetížení mysli. Je to pocit, že na nás věci padají, hromadí se, nestíháme je a nemáme je pod kontrolou. Člověk má omezený počet jednotek pozornosti. Čím více se jich zaplní, tím se stres zvyšuje. Všechna „musím“, která držíme jen v hlavě, zaplňují jednotky pozornosti až do chvíle, kdy nám na vše zbude jen jedna jediná. Pak se dostaneme do stavu, kdy nám každý další podnět vytlačí ten předchozí. Tento stav je paradoxní v tom, že se celý den nezastavíme, jsme z toho velmi unavení, ale není za námi žádný výsledek!
Dáma v našem příběhu nedokončila podklady pro mzdy, nenajedla se, nepřipravila se na pohovor, neudělala žádné systémové změny ve firmě, nepřichystala zasedací místnost, nezavolala opraváře na kávovar, nechala uvadnout květiny, nepřevlékla si silonky, neskartovala důvěrné materiály a pravděpodobně je nechala ležet někde na chodbě… A až se za celým dnem ohlédne, pravděpodobně bude hledat zeď, kam bude moci udeřit hlavou, aby se jí ulevilo.
Dobrá zpráva je, že toto není jediné řešení pro zbavování se stresu. Dobrý pocit z práce přichází, pokud máte pocit, že máte věci pod kontrolou a jsou za Vámi vidět výsledky. Je to schopnost dokončovat akční cykly. Tedy něco začít a pak to také dokončit. Zní to jednoduše, ale aby se toto stalo realitou, je třeba si začít všímat svého času. Odpovězte si na tyto otázky:
Plánuji si čas já nebo mi ho plánují druzí?
Držím všechny úkoly v hlavě nebo mám systém?
Můžu něčím snížit počet „nepředvídatelných“ událostí, které mi boří mé plány?
Markéta Viehmannová
