Jsme malá firma, taková, že nám přijde zbytečné si najímat úklidovou agenturu. A tak je běžné, že se každý pátek společně vrhneme na úklid.
„Kdo by to nezvládl asi by tu s námi ani nemohl být, trénuje to totiž jistý druh pokory“: přemýšlela jsem si tak jednou nad záchodovou mísou. Tak třeba já, včera jsem lektorovala před několika majiteli firem a dnes uklízím, to je přece výborná prevence na potenciální nárůst ega, možná by se to mohlo i ordinovat. 😊
Včera jsem se s klienty bavila právě o tom, jestli jde v každé práci najít větší smysl, něco, na co by člověk mohl být hrdý a důvod, proč chtít pracovat s radostí a poctivě. Já mám ten názor, že ano. Každá činnost v sobě smysl obsahuje. Nemusíme ho tam uměle šroubovat, stačí ho jen vidět, cítit. A tam, kde ho vidí šéf, uvidí ho i jeho lidi.
Jeden klient se po chvíli ozval: „No dobře, u některých pozic to tak je, u těch, co nějak zásadně ovlivňují firmu, obchodníci, personalisté, mistři…atd. Ale můžete mi říct, jak mám vyvolat hrdost a smysl třeba u takové uklízečky?“
Já teď opominu to, že taková uklízečka ve středně velké firmě vytře ročně, centimetr po centimetru, podlahu o rozloze Prahy 1, 2, 3 i 4, což je celkem slušný sportovní výkon, ale co ten smysl? Já ho vidím u každého nového člověka, který vstoupí poprvé do nějakého prostoru. Nevím, jestli se vám někdy stalo, ale já to slyšela už mockrát, když mi někdo popisoval hotel/restauraci/kemp… „Bylo tam dobré jídlo, trochu dražší, ale hodně útulný pokoj a čistá koupelna.“ nebo „Pěkné dětské hřiště, ale záchody tam byly hrozné a měli jsme štěstí, když jsme natrefili na toaletní papír.“ atd. atd.
Většina majitelů firem nyní hodně bojuje s tím, že nemohou sehnat lidi do své firmy. Je to téma, které je nejvíce bolí a trápí. Když si pak představíte, že jdete žádat o práci do nové firmy, je to jako byste poprvé vstupovali do hotelu, kde chcete strávit nějaký čas. Vidíte, jestli se tam o to někdo stará, jestli je tam útulně, jestli tam vše funguje i podle toho, zda se nepřilepíte hned u vchodu k zaschlé skvrně od kávy…zkrátka víte, zda se tam cítíte příjemně a chtěl byste tu trávit čas.
A to mi přijde jako ohromný smysl pro to dělat svou práci rád a dobře. Ovlivňuji tím to, jak se cítí moji kolegové denně v práci, jestli jsou tam rádi a také to, jak na nás, jako na firmu, kouká kdokoli vejde poprvé dveří.
Není tedy otázka, zda nějaká práce smysl má, ale jestli jsme si ho všimli…
Markéta Viehmannová
