„Ten osobnostní rozvoj, to je pro lidi, co lítají v jiných sférách, vysedávají a filozofují… Na to já nemám čas, já musím dělat i něco pořádného!“
Moje kamarádka kupovala byt a rozhodla se mnohé v něm zrekonstruovat svépomocí. A vzala to pěkně od podlahy! Tedy doslova. Strhala všechna stará lina a pod nimi objevila skanzen zkamenělého lepidla z dob, kdy se věci vyráběly tak, abyste je mohli darovat ještě pravnoučatům jako zásnubní dar. Tedy v překladu, byl to pěkně tvrdohlavý mezek, který se musel milimetr po milimetru odstraňovat hrubou silou za pomocí dlát, škrabek a rejžáku.
Po několika dnech, když jí docházely síly a začala hrozit i postupná ztráta zdravého rozumu, povolala si k sobě posily. A tak jsem měla i já, po hodinách práce, možnost začít objevovat, jaká nečekaně hluboká poučení pro osobnostní rozvoj v sobě skrývá taková podlaha.
Tady máte tedy několik životních mouder přímo od podlahy:
„Pokud už děláte práci, která je náročná, nudná, monotónní…apod. vždy je dobrý nápad ji nedělat sám. Dobrá společnost, dělá většinu věcí buď lepší nebo jen prostě snesitelnější.“
„Pokud něco zkoušíš a zkoušíš a ono to nejde a nejde, zkus to chvíli nechat být, udělej něco jiného a pak se k tomu teprve vrať. Překvapivě často se to pak podaří.“
„Pokud něco nejde z jedné strany, tak to prostě zkus z jiné strany… i tak se dá dostat tam, kam jsi původně chtěl.“
„Když začneš být v něčem urputný, vše pusť a dej si pauzu. Když urputný zůstaneš a pokračuješ v tom, co děláš, většinou něco „rozbiješ“.
No a tak, kousek po kousku, jsme do čista vydrhly zem v celém bytě. Když přišli podlaháři vylít novou podlahu, tak konstatovali, že takhle poctivě oškrábaný povrch ještě neviděli, a že nebylo potřeba si s tím dávat tolik práce…
Takže rozlučkové poslední moudro od podlahy zní:
„Hodně práce a starostí si přiděláváme sami. Ale když už se něco takového stane, je dobré si z toho alespoň něco odnést.“ 🙂
Markéta Viehmannová